Novinky

20. listopadu 2008 v 12:19 | JG |  O mně
posledního týdne.


1. Učím se zobrazovací metody.

Už čtyři týdny a proto to neni bohužel žádná novinka.


2. Mám hrozné vlasy.

(Pochopí, kdo má krátké a šíleně kudrnaté vlasy, nechá si je narovnat a uhladit žehličkou na vlasy, dvakrát se v tom vyspí, v koupelně si je omylem trochu namočí a venku mu to zmrzne)

3. Konečně jsem si mohla na poště vyzvednout i Vánoční kuchařku pro dceru od Jany Florentyny Zatloukalové.

A jsem nadšená. Padla z ní na mě pravá vánoční atmosféra a těším se, co uvařím. Hrozně se mi líbí recept na čokoládové lanýže a na pečené kuře s nádivkou. Nebo na horkou čokoládu - mňam!:o)Že bych celkově začala i s pečením? Zatím jsme zkoušeli svařák (podle svařáku poznáš kosa ) - fantastický, fantastický...

4. Pozoruhodná kuriozita.

Přikládám foto k zamyšlení



5. Dostala jsem krásnou kytku.
A nejlepší je na tom, že jen tak z lásky.



6. V mé oblíbené trojkombinaci lidí jsme se vydali do Bavárky. (Restaurace Bavaria Mariánské Lázně)


Známe ji dlouho a nikdy nebyla špatná, před dvěmi lety rapidně změnila image (z přeplácaného tmavého nevkusu na světle-dřevěné, útulné a vkusné - a pořád stejně přeplácané ) a steaky se tam začaly dělat na dřevěném uhlí. Od té doby je vynikající a je tam pořád plno. Také tam mají výborné těstoviny.


Dali jsme si:

Vepřový steak marivaný v BQ koření: (který se ukázal jako absolutní hit večera)


Vepřový steak s drceným pepřem:


Kuřecí steak s rajčaty a mozzarellou: (schválně, podle té mozzarelly, kdo typujete, že ho měl? )


A k tomu jsme vyzkoušeli vzorek letošního Svatomartinského vína - Veltlínské červené Valtice. Myslím, že se povedlo, zvlášť jako pití k jídlu bylo skvělé.


Jídlo vynikající, obsluha příjemná, večer se vydařil. Doporučuji se zastavit, až budete mít cestu kolem.

7. A na závěr dlouhý citát z mé oblíbené knížky. I když to vůbec není originální.


Antoine de Saint-Exupéry
(Malý princ)


"Můj život je jednotvárný. Honím slepice a lidé honí mne. Všechny slepice jsou si navzájem podobné a také lidé jsou si podobní. Trochu se proto nudím. Ale když si mě ochočíš, bude můj život jakoby prozářen sluncem. Poznám zvuk kroků, který bude jiný než všechny ostatní. Ostatní kroky mě zahánějí pod zem. Ale tvůj krok mě jako hudba vyláká z doupěte. A pak, podívej se! Vidíš tamhleta obilná pole? Nejím chléb. Obilí je pro mne zbytečné. Obilná pole mi nic nepřipomínají. A to je smutné. Ale ty máš zlaté vlasy. Bude to opravdu nádherné, až si mě ochočíš. Zlaté obilí mi tě bude připomínat. A já budu milovat šumění větru v obilí..."
Liška umlkla a dlouho se dívala na malého prince.
"Ochoč si mě, prosím!" řekla.
"Velmi rád," odvětil malý princ, "ale nemám moc času. Musím objevit přátele a poznat spoustu věcí."
"Známe jen ty věci, které si ochočíme," řekla liška. Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníku věci úplně hotové. Ale poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel. Chceš-li přítele, ochoč si mě!"
"Co mám dělat?" zeptal se malý princ.
"Musíš být hodně trpělivý," odpověděla liška. "Sedneš si nejprve kousek ode mne, takhle do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si však budeš moci sednout trochu blíž..."
Druhý den přišel malý princ zas.
"Bylo by lépe, kdybys přicházel vždycky ve stejnou hodinu," řekla liška. "Přijdeš-li například ve čtyři hodiny odpoledne, již od tří hodin budu šťastná. Čím více čas pokročí, tím budu šťastnější. Ve čtyři hodiny budu už rozechvělá a neklidná; objevím cenu štěstí! Ale budeš-li přicházet v různou dobu, nebudu nikdy vědět, v kterou hodinu vyzdobit své srdce... Je třeba zachovávat řád."
"Co to je řád?" řekl malý princ.
"To je také něco moc zapomenutého," odpověděla liška, "to, co odlišuje jeden den od druhého, jednu hodinu od druhé. Moji lovci například zachovávají také řád. Tančí každý čtvrtek s děvčaty z vesnice. Každý čtvrtek je tedy nádherný den! Jdu na procházku až do vinice. Kdyby lovci tančili kdykoliv, všechny dny by se podobaly jeden druhému a neměla bych vůbec prázdniny."
Tak si malý princ ochočil lišku. A tu se přiblížila hodina odchodu.
"Ach budu plakat," řekla liška.
"To je tvá vina," řekl malý princ. "Nepřál jsem ti nic zlého, ale tys chtěla, abych si tě ochočil..."
"Ovšem," řekla liška.
"Ale budeš plakat!" namítl malý princ.
"Budu plakat," řekla liška.
"Tak tím nic nezískáš!"
"Získám, vzpomeň si na tu barvu obilí."
A potom dodala: "Jdi se podívat ještě jednou na růže. Pochopíš, že ta tvá je jediná na světě. Přijdeš mi dát sbohem a já ti dám dárek - tajemství."
Malý princ odběhl podívat se znovu na růže.
"Vy se mé růži nepodobáte, vy ještě nic nejste," řekl jim. "Nikdo si vás neochočil a vy jste si taky nikoho neochočily. Jste takové, jaká byla má liška. Byla to jen liška podobná statisícům jiných lišek. Ale stala se z ní má přítelkyně a teď je pro mne jediná na světě."
A růže byly celé zaražené.
"Jste krásné, ale jste prázdné," pokračoval. "Není možné pro vás umřít. Pravda, o mé růži by si obyčejný chodec myslel, že se vám podobá. Ale ona jediná je důležitější než vy všechny, protože právě ji jsem zaléval. Protože ji jsem dával pod poklop. Protože ji jsem chránil zástěnou. Protože jí jsem pozabíjel housenky (kromě dvou nebo tří, z kterých budou motýli). Protože právě ji jsem poslouchal, jak naříkala nebo se chlubila, nebo dokonce někdy mlčela. Protože je to má růže."




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hammer Hammer | 20. listopadu 2008 v 13:58 | Reagovat

Velmi osvěžující články, zvlášť ten o Bavárce:o)))

(A to jsem po obědě.)

2 Yenny Yenny | 20. listopadu 2008 v 14:12 | Reagovat

Počkej - osvěžující - a to je pochvala nebo kritika?:o))))

3 vlaďka vlaďka | E-mail | Web | 20. listopadu 2008 v 14:59 | Reagovat

No pochvala, ne? :) Ale sešly jsme se na stejných receptech z Vánoční kuchařky. Horká čokoláda byla první, následoval svařák, lanýže a pečené kuře s nádivkou :) Jen ta nádivka je moje, osvědčená, bez sněhu. A punč jsem taky dělala svůj, z vína, čaje a ovoce. Ten si vymluvit nenechám :)

Kromě lišky jsou i jiné oblíbené knihy, teď jsem jednu maličkou kratičkou objevila u vinografa (http://www.vinograf.cz)

http://www.physics.muni.cz/~urbanek/muz/

4 Yenny Yenny | 20. listopadu 2008 v 15:11 | Reagovat

;o))Dalo by se čekat, jenže Hammer je záhadná osoba, samé scifi a fantasy, člověk u něj nikdy neví;o)))

Vidíš, to je ono, Vánoce na vlastní pěst ještě neprovozuju, takže není nic, co bych si musela nebo mohla nechávat "vymluvit" a spíš si nechám všechno "namluvit", takže všechny typy a rady rychle sem!:o)Tvůj punč zní skvěle. A na Tvoje odkazy se ráda podívám;o)

5 vlaďka vlaďka | E-mail | Web | 20. listopadu 2008 v 19:48 | Reagovat

Moje jsou letos páté samostatné :) A každé jiné :) Stihlo vykrystalizovat jen pár věcí jako punče, svařáky, adventní věnec pravidelně o týden opožděný, plánování dárků relativně včas a shánění na poslední chvíli, odfláknutý úklid a ryba! U nás doma totiž nikdy ryba nebývala, zatímco u manžela pravidelně i jindy než na Vánoce. Můj první kapr byl příšerný, to mi bylo asi 12. Ten druhý o něco lepší, ale pořád jsem nepochopila, co na něm všichni mají. Až když se manžel rozhodl, že řízky nejsou správná volba a hodil kapra do trouby, zjistila jse, že to umí být vážně dobrá ryba. Další rok byl lín. U toho jsme zůstali. Uvidíme, co bude letos. A jak letos vysvětlím Danýskovi, že rybička byla ve vaně a teď je na pekáči. Loni to bral líp než já :)

6 Yenny Yenny | 21. listopadu 2008 v 18:40 | Reagovat

Já mám smaženého kapra strašně ráda!Ale fakt, že ho u nás jím akorát já a moje mamka. Jednou jsem našla na nějakém malinkém letáčku v obchodě s rybama recept na pečeného kapra na slanině a česneku a to je moje úplně nejoblíbenější úprava. Důležitý je to pití, punč a svařák jsou pro mě symbol tohoto období roku - kam se hrabe nějaké ryba se salátem;o)Fakt máš adventní věnec? Snad dokonce vlastní výroby?Ty jo...;o))Koukám jak puk! To věřím...ten přesun rybičky byste mně asi nevysvětlili:o)My nikdy předem živou neměli, teda vlastně letos na podzim jednu omylem - špatně zabitá štika z výlovu - a to mi teda bohatě stačilo:o(

7 vlaďka vlaďka | E-mail | Web | 21. listopadu 2008 v 20:19 | Reagovat

Adventní věnec vlastní výroby mám, loni jsem ho vyráběla na semináři, uklizečky musely mít radost, v té učebně zůstal děsivý nepořádek :) A ani nevím, jestli si toho přednášející vůbec všiml :) I kdyby, byl to tak nacpaný seminář, že jsme nechávali otevřený dveře a sedělo se i na chodbě :)

Přesun rybičky mi vysvětlil manžel, takto rybář zrovna teď bez lístku. Ale rybám rozumí a člověk mu toho kapra svěří, aniž by se bál o osud kteréhokoliv z nich dvou. Já bych to sama taky nedělala :) Nezabila bych ani tu z akvárka, natož kapra :)

8 Hammer Hammer | 21. listopadu 2008 v 20:31 | Reagovat

Yenny, co se týká jídla jsem jako Hobiti :o))), takže jasně pochvala!

P.S. Kapra moc nemusím, řízek je řízek, ... a takový čerstvoučký, ... mňam:-))))

9 Yenny Yenny | 21. listopadu 2008 v 21:27 | Reagovat

To se nedivím, já už nezabiju ani pavouka, někde jsem slyšela, že duše mrtvých předků se chodí na člověka podívat a na návštěvu právě v podobě pavouků...samozřejmě tomu nevěřím:o)))..ale jistota je jistota;o)Takže ani hmyz, natož živou rybu!Člověk ale nad tím asi nesmí nic přemýšlet, jinak by se z něj stal vegetarián;o)A škoda pak steaků viz. článek;o)

Fakt? Takový úspěšný seminář snad u nás ve škole ani nepamatuju..jo, vlastně pamatuju, anču v prváku;o))))

Tvůj manžel je rybář? To máš fakt dobrý! Já vůbec nikoho s tímto pěkným zájmem v okolí nemám a je to škoda:o(

10 Yenny Yenny | 21. listopadu 2008 v 21:30 | Reagovat

Hammer: Hobiti? To jsou ti jak mají 5 snídaní?:o))Chápu, jsme opět u tématu;o))))))Díky za pochvalu. Vidím, že řízek probouzí múzu v Tvé poetické duši;o)

11 Yenny Yenny | 21. listopadu 2008 v 21:38 | Reagovat

Něco Vám povím, včera jsem byla na kontrole, krevní obraz paráda, ale pozor: mám hodně nízký tlak, takže mám lékařsky povolené - spíš velmi doporučené - pít moje smrtelně silné kafe!Ha! Jeden z nejšťastnějších dnů v mém životě:o))))))))

12 Yenny Yenny | 21. listopadu 2008 v 23:12 | Reagovat

Vladko, už čtu toho Muže:o)Už jsem o té knížce moc slyšela.

13 Yenny Yenny | 21. listopadu 2008 v 23:13 | Reagovat

Tak mě napadá, nepíšu si tady teď vlastně jen sama se sebou?;o))))

14 Neth Neth | 21. listopadu 2008 v 23:32 | Reagovat

Ne:o)

abych taky přispěla k tématu, kapr je jedna z mála ryb, které fakt nemám ráda. je mi toho až líto:o)

15 vlaďka vlaďka | E-mail | Web | 22. listopadu 2008 v 8:48 | Reagovat

Ne, pořád píšeš nám :)

Neth, nic si z toho nedělej, ostatní sladkovodní ryby jsou fakt lepší než kapr :) Aspoň se nemusíš účastnit předvánočního masakru. To by mě zajímalo, jestli mají kapři už dopředu strach :o))

Duše mrtvých předků v podobě pavouků? To mají teda smůlu :) Nemohli si vybrat něco rozumnějšího? Já už se je naučila zabíjet i věcmi, které pak ještě použiju, ale dřív jsem je zabíjela zásadně jenom věcma, kterých se pak už nikdy nebudu muset dotknout. Když nebylo zbytí, tak cizíma botama, protože svou botu už bych si pak nemohla obout. A pavouka já si prostě doma nenechám. Když tu náhodou je někdo, komu pavouci nevadí (a ti je zas nezabíjejí kvůli užitečnosti, roztomilosti??? a tak), zaúkoluju ho, ať pavouka vynese.

Ke kafi gratuluju :) Muže už máš touhle dobou přečteného, že? Líbí?

16 Yenny Yenny | 22. listopadu 2008 v 9:44 | Reagovat

Uf to se mi ulevilo;o)Jak jsem viděla pod sebou těch 5 komentářů jen od sebe, začala jsem si připadat jako blázen:o)))

Myslím, že strach určitě mají, že je vlastní každýmu živýmu tvorovi - i před zabijackou to prase má strach.

No, tak tak to dělám já, pavouka chytám s papírem..podeberu a vynesu. A tedka už nějaké malé a neškodné i nechávám doma jen tak:o)Ale všecek ostatní hmyz..brrrr!!!!Muže ještě nemám dočteného, jsem v půlce a líbí se mi moc, je to kratoucký, myslela jsem že to včera dočtu, ale byla jsem strašně unavená - dopoledne jsem dělala zkoušku z těch zobrazek - navíc posl.dobou je pro mě asi nějak lehčí se něco učit než číst beletrii - každou větu totiž ze zvyku čtu třikrát:o)

17 Yenny Yenny | 22. listopadu 2008 v 12:12 | Reagovat

Ha, dnes je u nás první sníh!!:o))

18 Neth Neth | 23. listopadu 2008 v 18:40 | Reagovat

pražáci jedni, u nás už byl den předtím:o))

19 Yenny Yenny | 23. listopadu 2008 v 19:50 | Reagovat

A kdyby jste viděli ten vítr..:o)Dnes jsme měli s Tomem den italského jídla-mňam, mňam, mňam, mňam, mňam:o)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama