Lidé mně blízcí

27. října 2008 v 21:35 | JG |  Co jsem chtěla říct...
prosím Vás...



Mám ve svém blízkém okolí plno skvělých lidí. Taky aby ne, opravdu náročně si některé vybírám. Mám je ráda. Jednou ale, už je to dávno, moc dávno, sakra dávno mi došlo, že i tito blízcí lidé se někdy zvláštně chovají. A nakonec mi došlo, co mi na tom vadí...

Znám lidi, kteří:
- Když jsou na mě naštvaní, nikdy neřeknou, co jim vadí. A já se stavím na hlavu, jak na to snažím přijít a oni mi to neřeknou a jsou pořád naštvaní.
- Mi ještě teď vyčítají věci, které se staly před 15 lety. Klidně i beze slov.
- S hromadou řečí kolem mi nikdy nedovolí je na něco pozvat nebo za ně něco zaplatit. A s další hromadou řečí kolem. S tak obrovskou hromadou řečí kolem o svých dokonalých zásadách a přesvědčeních, že si připadám jak vyvrhel, že mě to vůbec napadlo.
- V nepohodlné situaci odcházejí jako trucovité děti a čekají, že se okolí za nimi rozběhne a bude je přemlouvat, aby se vrátili. Když to okolí neudělá, cítí se dotčení, nemilovaní a spravedlivě naštvaní.
- Jsou za všech okolností přehnaně skromní.
- Se neustále za něco omlouvají.
- Nabízejí pomoc, kterou nechtějí nabídnout a která je pro ně vyčerpávající, a další lidi, kteří o tu pomoc nestojí a nechtějí ji přijmout a přesto ji přijímají, aby ty první "neurazili".
- Kteří na každou moji pochvalu odpovídají nesouhlasným úšklebkem a nevěří mi.
- Kteří mi říkají, abych k nim přijela, přestože ví, že k nim kvůli okolnostem přijet nemůžu, jen proto, aby mi dali najevo, jak jsou na mě hodní a myslí to se mnou dobře.
- Kteří mi říkají pěkné věci, ale nemyslí je vážně.
- Kterým nemůžu vysvětlit, že se mi jejich dárek opravdu, ale vážně opravdu líbí.
- Když jim něco vytknu, nabývají dojmu, že je nemám ráda, nebo že jsem potvora.
- Nic mi nikdy nevytknou.
- Všecko nabízené odmítají, přestože by rádi přijali.
- Nabízejí něco, o čem doufají, že to nepřijmu.
- Pořád chtějí být k něčemu přemlouvaní. A pořád a pořád "dělají fóry", aby mohli být ještě víc přemlouvaní a přemlouvaní.
- Všecko, co od druhého slyší, si "vykládají po svém" tak komplikovaně, že jim z toho kolikrát vyjde pravý opak toho, co slyšeli.
- Používají samé fráze na základě "daných konvencí" a sami je vyžadují slyšet od druhých. Jinak mají pocit, že něco není v pořádku.

Teďka na tomto místě využívám pomyslené "oficiality", kterou "psaní na internet" přináší (absolutně bez ohledu na počet čtenářů - mám jich asi pět a půl a všecky si je chci hýčkat ), abych dala najevo svůj nesouhlas s tímto způsobem myšlení a také ujištění - nebo spíš vysvětlení, že já takovým způsobem nemyslím, nejednám, nepřemýšlím. Veřejně prohlašuju a slibuju, že když se budete chovat a mluvit podle těchto zajetých a nesmyslných "klišé" a "etikety", nikdy si o Vás nebudu myslet, že jste o něco více zdvořilí, vychovaní, skromní a skvělí, popřípadě že mě máte o něco více rádi. Stejně tak doufám, že si Vy o mě nebudete myslet, že jsem nezdvořilá, nevychovaná, neskromná a neskvělá, popřípadě že Vás mám o něco méně ráda, když se podle těchto "konvencí" nikdy řídit nebudu.

Ti, kdo se v předchozích řádcích poznali, prosím je, ať nejsou dotčení, naštvaní, uražení, ... . Nemyslím to vůbec ve zlém. Říkám to proto, protože jsem na vlastní oči viděla, kolik nedorozumnění, rozčarování, špatné nálady a bolesti může toto jednání způsobit a jak moc zvětšuje vzdálenost mezi lidmi. Skutečnost, že si někdo myslí, že si musí každou větu, gesto, zaváhání "překládat" do svého jazyka a hádat, jak to ten druhý "doopravdy myslel" je jen výsledek toho všeho. Píšu to sem, protože těchto věcí a jejich strašlivých následků se hrozně bojím.

Proto, lidé mně blízcí, prosím Vás: nelžete mi ze slušnosti, neříkejte něco pěkného, co není pravda, protože já Vám věřím. Když Vám říkám něco pěkného já, neptejte se mě znova a znova, jestli je to pravda, nepochybujte, nezpochybňujte a věřte mi, protože já to tak myslím. Doopravdy. Když Vám něco vadí, řekněte mi to hned a nečekejte až mi to samotné dojde, protože mi to nedojde. Nedojde, za to Vám ručím. A Vaše odtažité a podrážděné chování za to, že mě má něco napadnout a nenapadlo, mi ubližuje. Taky počítejte s tím, že Vás nikdy nebudu k ničemu přemlouvat. Že Vás nebudu přemlouvat, abyste zůstali, abyste přijeli, něco si vzali, ..., neznamená to, že chci o něco míň, abyste přijeli, abyste zůstali, ...atd. Nikoho nepřemlouvám, protože to prostě nedělám. Jen ta myšlenka se mi hnusí. Možná je to něco jiného, než na co jste zvyklí, ale aspoň můžete mít stoprocentní jistotu, že když Vám něco nabídnu, tak i bez všeho přemlouvání to myslím smrtelně vážně. A o to víc si to přeju. Nebuďte pořád přehnaně skromní, nemáte proč, jste ze všech nejlepší. Já to dobře vím, jsem si tím jistá. Neomlouvejte se mi - ani když bude proč. Spíš jednejte tak, abyste se nemuseli omlouvat. Neslibujte mi něco, co nechcete splnit, protože já s tím počítám. Já také Vám nic nechtěného neslíbím. A odpouštějte mi. Odpouštějte mi na počkání, bez reptání. Zkrátka přesně tak jako odpouštím já Vám.
A cokoliv ode mě chcete, řekněte mi to. Okamžitě, na rovinu, bez jakýchkoliv rozpaků. Svoje chyby ráda změním a to, že si o něco řeknete sami, nebudu považovat za znak Vašeho špatného vychování. Naopak budu ráda. Protože chci pro Vás udělat všecko na světě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evik Evik | 28. října 2008 v 9:37 | Reagovat

A nehledáš i ty za některými věcmi něco jiného než znamenají?

2 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 9:38 | Reagovat

Myslím,že ne,snažím se.

3 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 9:41 | Reagovat

Doufám

4 Evik Evik | 28. října 2008 v 12:10 | Reagovat

No příjde mi divné předpokládat jak jiní myslí a co svými činy sledují, ale sama na sebe to nevztahovat. Vždyť podle tvých slov děláš to samé, předpokládáš, jako jiní vidí danou situaci a přitom to tak vůbec nemusí být.

5 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 12:45 | Reagovat

Spousta veci o cem jsem psala se prece zaklada na faktech, ne na mych predpokladech. A co se na mych predpokladech zaklada je podlozeny dlouholetou praxi. Nerada jsem nespravedliva a myslim si, ze jsem nespravedliva nebyla ani ted.

6 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 12:46 | Reagovat

Jinak na sebe vztahuju všechno co píšu, kdybys mě znala,tak bys to věděla

7 Neth Neth | 28. října 2008 v 12:58 | Reagovat

Byla jsi hodně upřímná k sobě, ale i k ostatním, když jsi tento článek napsala. A vím, že to rozhodně nebylo myšleno jako něčí urážka, spíše jako upozornění na to, co je důvodem mnoha nedorozumění.

8 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 12:59 | Reagovat

Díky moc:o)To jsem ráda. Já opravdu nechtěla nikoho urážet. Spíš naopak, psala jsem to proto, že Vás mám ráda.

9 Neth Neth | 28. října 2008 v 13:17 | Reagovat

my víme:o) navíc tento článek je pro mě přínos, poznala jsem se v některých bodech a myslím, že je dobré se občas nad sebou takto zamyslet.

10 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 13:19 | Reagovat

Díky:o)Přeně tak jsem to myslela a doufala, že se to stane námětem na zamyšlení. Tak mě napadá,to se tu strhla pěkná diskuze - ani u buffalo wing nebyla větší:o):o):o)A to je co říct:o):o)Inu - píchnutí do vosího hnízda;o)

11 Evik Evik | 28. října 2008 v 13:29 | Reagovat

No máš pravdu, neznám tě, ale ty taky neznáš lidi, píšeš tady o tom jak lidé myslí, ale to jsou opravdu jen tvé vlastní domněnky, žádná podložená fakta. A já se rozhodně neurazila, jen píšu pravdu.

12 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 13:39 | Reagovat

Ty lidi o kterých píšu dobře znám. A to víš, že to nemůže být naprosto objektivní, jak taky může být objektivní názor? Názor je vždycky jenom domněnka jednoho člověka. Já rozhodně nemám ani nechci mít nějaký "patent na rozum". Ani nechci prohlašovat svoje myšlenky za "fakta", jak píšeš. Ani upřímně nevím, jak se dá něco ze svéry lidského myšlení a vnímání "podložit". Psala jsem jen o tom, s čím jsem se setkala a setkávám . Už jsem to psala - snažila jsem se být tak spravedlivá, jak to jde. A tak objektivní, jak je to možné být. A taky slušná a citlivá. Jestli se mi to nepodařilo, je mi to líto.

13 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 14:07 | Reagovat

Eviku, víš, co mě ještě napadlo? Je to můj blog. Jak víme, píšu úplně subjektivní věci ve všech jeho součástech - o tom, jak se mi který film líbil nebo nelíbil, co mi chutnalo nebo nechutnalo, jaké místa, jaké presovače, jaké kuchařky mám ráda. Moje oblíbené citáty a motta. Je to jedna velká subjektivní záležitost, je to blog o mě. Není to určitě objektivní, ale je to poctivé. Není tam nic, co bych si nemyslela, nic za čím si nestojím. Nenapadá mě žádný důvod, proč mi zrovna v tomto článku vyčítat, že nejsem objektivní. Jistě že nejsem. Vůbec se nesnažím být.

14 Neth Neth | 28. října 2008 v 17:21 | Reagovat

tak tak, je to tvůj blog o věcech, které tě zajímají, o tvých názorech, o tobě. my čtenáři pouze čteme - čteme o věcech, co tě zajímají, o tvých názorech, o tobě. a to není vůbec špatné. a já čtu ráda. a zajímá mě to, co čtu.

15 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 18:00 | Reagovat

;o)A já si zase ráda poslechnu, co si o tom myslíte:o)A to, že to čtete. Díky, jsi moje zlato.

16 Hammer Hammer | 28. října 2008 v 21:50 | Reagovat

Pro Neth: Díky,že se Yenny zastáváš, myslím že jsi perfektně pochopila co Yenny chce říct.

Pro Yenny: Opozici rozsekáme na kusy protože ty jsi náš nejmilejší blog :-).Jen tak dál (líp už to snad ani nejde!)

17 Evik Evik | 28. října 2008 v 22:52 | Reagovat

O faktech mluvilas jako první ty, o objektivitě taky mluvíš jen ty. Ale uznávám, že pro tebe musí být asi fakt těžké slyšet i jiný než nadšený názor na to co píšeš.

18 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 23:08 | Reagovat

Vůbec to není pro mě těžké. Opět jsi mě vůbec nepochopila.

19 Yenny Yenny | 28. října 2008 v 23:11 | Reagovat

Evik:Já pořád vůbec nechápu, proč se tady v tom tak angažuješ, nejde o nic, co by se Tě týkalo. Za každý názor jsem samozřejmě vděčná, akorát mám trochu pocit, že každá mluvíme o něčem jiném.

Hammer:Díky,díky, vždycky dovedeš potěšit;o)

20 Hanca Hanca | 28. října 2008 v 23:39 | Reagovat

Teda lidi co to tu vedete za diskuze? Teda zabloudila sem sem náhodou, tak snad to Yenny nebude vadit.... ale když pišeš že někoho nechceš naštvat, tak se tehle článek neměla psát, co myslíš? S ztrochou zdravého rozumu člověk vidí že si v něm protičeříš (např odrážka 6 vs. 8).... tak tedy nebuď dotčená, naštvaná, uražená, ... za můj názor ;), jinak je to ale moc pěkný blog.

21 Yenny Yenny | 29. října 2008 v 6:35 | Reagovat

Asi nemám zdravý rozum,protože to nevidím???:o)))Chtěla jsem na něco upozornit, něco, co si podle mě upozornění zaslouží. TOhle, co navrhuješ jsem totiž dělala už řadu let, nic jsem neřekla, aby to nikoho se nedotklo nebo nenaštvalo. S tím se nedá přece nic vyřešit. Děkuju moc. Mimochodem, víte co je strašně zvláštní? Meříkám to ironicky,ani na svou obhajobu nebo tak podobně, jen prostě zvláštní?Obyčejně zajímavé a zvláštní?Že lidi, pro které je ten článek primárně psaný jsou s nim spokojení a libí se jim, Ti, o kterých vím. Narozdíl od těch, kteří s tím nemají co dělat.Každopaádně jsem ráda, že umím vyvolat takovou diskuzi, zřejmě to jeětě umím;o)

22 !Sk@k! !Sk@k! | 29. října 2008 v 13:54 | Reagovat

Nemůžu souhlasit. Taky jsem tu omylem a prvně, ale článek se mi moc líbí. Něco je psaný jak o mě. Co blbnete lidi, vždyť to bylo vlastně milý, žádnej velkej total. A souhlas s Hammer, nejlepší je na tom, jak se Neth Yenn zastává, dobrá kamarádka. Obdivuju obě.

23 Yenny Yenny | 29. října 2008 v 14:07 | Reagovat

Díky moc,to je hezký. Mimochodem, to je dobrá věta, to "žádnej velkej total":o)To začnu nejspíš používat;o))

24 Opice Opice | 30. října 2008 v 0:09 | Reagovat

Milá Yenny,

díky buď blogům, které píšou lidé, jako ty. Žádná "patentovaná moudra", ale subjektivnost pěkně od srdce. Vyjadřuješ spoustu věcí, které jsem si doteď úplně nepřipouštěla, spoustu věcí o mých blízkých a o mně samé, což pro mě nevyznívá dobře, že?

Jen se chci zeptat, opravdu to vždy jde se nechovat tak, jak se lidé tobě blízcí chovají? Myslím tím ty zavedené vzorce chování, kterým když se vyhnu, jen málokdo mě bude brát takovou, jaká jsem. Tady se bavíme o "správnosti" či "nevhodnosti", ale poraď, jak to jde udělat? Jak se vyhneš těm nevhodnostem v chování ty? Děkuju za radu a ať se ti daří!

25 Tomasso Tomasso | 30. října 2008 v 4:32 | Reagovat

Rád bych k tomuto zajímavému článku a neméně zajímavé diskuzi připojil pár svých osobních názorů. Hned na začátek bych chtěl říct, že souhlasím a plně se připojuji k názorům Neth, Opice a !Sk@k!-a.  

Podle mého, zdůrazňuji subjektivního, názoru (jiný ani mít nemůžu, stejně jako kdokoliv, kdo se tu vyjádřil přede mnou) v tomto článku není nic, proč by se měl někdo urazit, být dotčený apod. Napadlo mě několik, řekl bych že v duchu Yennina článku, obecných myšlenek.

Yenny, jednoduše řečeno, napsala  odvážnou úvahu o mezilidských vztazích. (Mám pravdu?) Ty, jak je známo, jsou velice složité a lidé na ně reagují citlivěji než na jiná témata, jako je třeba názor na film, recept apod.  Tento názor si však nenechala jen pro sebe (jak v podstatě bylo v diskuzi „chytře“ poraděno), ale podělila se o něj s námí, čtenáři. Jedním dechem musím dodat: Naštěstí!

Co je to vlastně objektivita, objektivní názor? Kdo může skutečně říct, že jeho názory jsou objektviní a skládají se pouze z faktů, tedy ze skutečností? Zvlášť bych si dovolil pochybovat, že by se někomu podařilo vyjádřit se k mezilidským vztahům úplně objektivně. Jistě existuje určitý časem a generacemi prověřený a tedy i ustálený  kánon hodnot, jako je třeba láska k bližnímu, vzájemné porozumění, pomoc, odpuštění apod. Nikde však tyto hodnoty, které snad ctíme všichni, Yenny nezpochybňuje. Naopak poukazuje na jejich důležitost a je zřejmé, že jsou základním pilířem jejích úvah. Dalším důležitým nosníkem je etiketa. S tou je, dle mého názoru, větší problém. Myslím, že určité dodržování etikety (společenské dohody o chování a jednání s lidmi) na místě je, protože jejím hlavním smyslem je pomoc člověku orientovat se v určitých složitějších situacích, ne je však ještě více zesložiťovat a vytvářet tak nepříjené dusno mezi jedinci.

Faktem je, ať chceme nebo ne, že se každý nějak chová, a to určitým způsobem pusobí na okolí. Yenny dala najevo, co se jí libí a co nelíbí ve vztazích s lidma. Co je na tom špatného? Za to jí nelze nic vyčítat. Mimochodem, k čemu jinému pak tedy má sloužit blog, než k prezentaci svých názorů, dojmů, nálad atd.?

Přijde mi poněkud jako urážlivé obvinit Yenny, že je pro ni těžké přijmout jiný než nadšený názor (rozhodně není arogantní a povýšená nad ostatní ). Z výstavby článku je přece zřejmé, že negativní reakce očekávala. Snažila se jim předejít. Dá se tomu něco vytknout? Je zde několik apelů na čtenáře, ujištění, že ji nejde o to někoho urazit, jasná je i úcta ke všem čtenářům. Přesto se objevily kritiky, byť myslím, že mířily mimo. Yenny přece vysvětluje proč napsala to, co napsala. Nejde tedy o žádnou bezhlavou a odporující si kritiku. Je tedy rovnou někdo, jehož práce je někým nepochopená rovnou neschopný přijímat kritiku?Jinak řečeno, je možné Yenny obvinit z neschopnosti přijímat jiný než pozitivní názor?

Myslím, že je jasné, že Yenny tímto článkem nikomu nechtěla nijak ublížit. Podle mě, je zřejmé, že má, abych tak řekl, „své čtenáře“ velice ráda a velice si jich váží. Kdyby tomu bylo jinak, proč by nad těmito věcmi uvažovala a psala o nich? Určitě ne z jakéhosi bezbřehého duševního masochismu, nudy nebo podobně.

Myslím, že pokud člověk může a umí dávat svůj názor na vědomí, aťmluví nebo píše. Mlčet a „držet krok“ je to nejhorší, co může dělat! Yenny má odvahu se nejen vyjádřit, ale i nabídnout své „řešení“ (rozhodně ho však nepředkladá jako„konečné“), a proto má můj obdiv a podporu. Být víc lidí s tak konstruktivním a zodpovědným přístupem ke svým blízkým a k životu vůbec, věřím, že by bylo na světě líp!

26 Yenny Yenny | 30. října 2008 v 14:09 | Reagovat

Milá Opice,

moc Ti děkuju za podporu, strašně moc mě Tvůj názor potěšil. Celé dopoledne přemýšlím, jak Ti nejlépe odpovědět na Tvoji otázku, protože si rozhodně nepřipadám jako správný člověk, který by měl v tom co radit. Jak asi plyne z toho, co jsem napsala, sama mám problém s tím,  jak ke všemu přistupovat. Už dávno jsem došla k závěru, že opravdu je nejlepší řídit se stokrát omletým "začít u sebe" a "zamést si před svým prahem". O to se snažím já. A nevím, žádný lepší jiný způsob. Dávat i činy najevo své postoje a názory a působit svým osobním příkladem na druhé. A nechat ty druhé zase působit na sebe, samozřejmě, nestát si neomaleně jen na "svých pravdách". Člověk - tak to bylo a stále je aspoň u mě - za chvilku začne cítit, že se začíná měnit sám i jeho okolí. Je to proces, který neustále funguje. Obdivuju Tvou volbu slov, když píšeš:"ty zavedené vzorce chování, kterým když se vyhnu, jen málokdo mě bude brát takovou, jaká jsem". V tom je nejspíš jádro pudla. Myslím si, že když člověk člověk jedná v souladu se zákonem, s morálkou, s pravidly fair-play, s pravidly slušnosti, s nepsanými pravidly cti mezi přátely (a určitě jsem ještě na něco zapomněla ve výčtu), tak má absolutní právo být přijímán právě takový jaký je i bez "zavedených vzorců chování". Nehledě na to, že když se člověk postupně pokusí odbourat všechny nesmyslné klišé, začne se mu o "hodně líp dýchat", víc sebe si vážit a možná se mu podaří odbourat i většinu "masek", které si před jinými lidmi nasazujeme na obličej. Nevím, jestli teď popisuju dost srozumitelně to, co se snažím říct, doufám v to. Přeju i Tobě ať se Ti daří.

27 Yenny Yenny | 30. října 2008 v 14:15 | Reagovat

Milý Tomasso, ve srovnání s Tvým komentářem můj článek úplně bledne:o)I co se týče obsahu, i co se týče délky:o)Moc Ti děkuji. Je to opravdu velká podpora a vůbec jsem nečekala,že takovou dostanu, jsem úplně dojatá, děkuju. A samozřejmě ne za to, že se mnou souhlasíš, i kdybys se mnou nesouhlasil, musím říct, že je obdivuhodná Tvoje moudrost a Tvůj přístup k životu, který je zřejmý z toho, co píšeš. Moc Ti děkuju.

28 anag anag | 30. října 2008 v 15:43 | Reagovat

Nedá mi to, abych se nepřipojila do diskuse. Souhlasím s Tomasso, že Yenny svým článkem nechtěla nikomu nijak ublížit. N druhé straně se  o tom  dá pochybovat v případě jejích  pichlavých reakcí na  Evika, který své názory určitě taky  nijak zlenemyslel. Nezdá se mi, aby na tomto blogu byl každý jen trochu jiný názor hned  uťápnutý a "remcal" spacifikovaný.  To si měla Yenny   na úvod napsat, že se sem mají uvádět jen nadšené ovace.

29 Yenny Yenny | 30. října 2008 v 16:07 | Reagovat

Tak nevím, co na to říct:anag, opravdu jsi to celé četla?I tu diskuzi jsi četla?Neee,nečekám jen nadšené ovace, čekám a jsem připravená na všecky názory.Samozřejmě nadšené mám radši, vždyť by to jinak snad ani nebylo lidské:o):o):o),ale nesouhlasným se nebráním a vítám je. Dokud budeme mluvit konstruktivně, bude to ideální, vždyť číst samou chválu by muselo každého omrzet.Jak vidíte: každý má možnost tady se vyjádřit, vaše komentáře nijak předem "necenzuruju", nepromazávám...apod.  Na všechny odpovídám - doufám, nevím, jestli mi nějaký uniknul. A jak já nesu svou kůži na trh a dávám Vám v diskuzích neomezenou možnost mě rozcupovat, tak každý přispivatel do diskuze (nebo remcal, jak říkáš) který vystoupí se svým názorem, taky musí nést to riziko, jako nesu já, a to, že bude komentátory s jiným názorem taky případně rozcupován, nebo podle Tebe "spacifikován". To je podle mě fair-play.

30 Yenny Yenny | 30. října 2008 v 16:16 | Reagovat

PS: Tím samozřejmě nechci říct, že Evik byla nějak spacifikovaná, to by byla pro ni urážka. Myslím, že je nad slunce jasné - rozhodně mě a jí samotné určitě taky - jak silný soupeř je v diskuzi.

31 Opice Opice | 31. října 2008 v 22:55 | Reagovat

Milá Yenny,

děkuju za odpověď, myslím, že jsi mi odpověděla dostatečně. Obdivuju Tvou slušnost v jednání s lidmi, které znáš jen přes blog a nevidíš jim při diskuzi do tváře. Leckterá věta může mít jiné vyznění, než když se do ní vloží tón a barva hlasu, intonace, pohled do očí...

Piš dál, vždy si to ráda přečtu!

32 Yenny Yenny | 1. listopadu 2008 v 14:45 | Reagovat

Moc milá Opice, co se vyznění mluvených a psaných vět týče, úplně s Tebou souhlasím. A moc, moc Ti děkuju;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama