Někde jinde...

13. června 2009 v 16:15 | JG |  O mně
jak je zřejmé, nějak se mi tu přerušila niť. Začalo to obdobím, kdy jsem neměla čas, měla jsem hrozně práce, fyzicky mi nebylo dobře...a potom bylo těžký na tu přetrženou niť nějak navázat. A každým dnem těžší. Rozhodla jsem se, že začnu "blogařit" někde jinde. Přestěhuju tam odsud nějaké staré příspěvky, které mám ráda a jinak začnu odznova. Všem čtenářům tady děkuju za podporu a za komentáře. A až půjdete někdy kolem, stavte se;o) Moje nová webová adresa je tady.

 

Před rokem jsem nečekala, že...

27. února 2009 v 10:05 | JG |  Co jsem chtěla říct...
V tomto ročním období si nemůžu pomoct a často myslím na záležitosti, které se staly před rokem.

Náš tajný rodinný recept

27. února 2009 v 9:12 | JG |  Jídlo a recepty
Tam, odkud pocházím, se tato výborná, vydatná polévka jí na Štědrý den k večeři místo rybí polévky. A potom pořád dokola celou zimu. Je neskutečně vhodná pro nevlídné zimní počasí. Je jednoduchá a málokdo uvěří, že pouhá kombinace kysaného zelí a vepřového masa dokáže vytvořit tak skvělou chuť. Dělala se v původní horší verzi, ale moje maminka ji vypracovala ke skutečné dokonalosti. Posuďte sami.
 


Ta nejjednodušší ovesná kaše na světě

27. února 2009 v 8:24 | JG |  Jídlo a recepty
Snídaňová velice chutná rychlovka, která zaručí dostatek energie na celé dopoledne. A chutná skvěle

Moje vyhraná válka 2. část

24. ledna 2009 v 9:53 | JG |  Co jsem chtěla říct...
nebo taky Co jsem chtěla říct o transplantaci kostní dřeně.

Pomalu měsíc...

5. ledna 2009 v 19:58 | JG |  O mně
... od posledního článku.


Ta nejoblíbenější verze

3. prosince 2008 v 13:02 | JG |  Jídlo a recepty
Boloňské těstoviny, ve kterých se zdařile mísí vliv Jamieho Olivera, Marcelly Hazan a Jany Zatloukalové aneb další boloňské po česku.

Moje vyhraná válka (1. část)

1. prosince 2008 v 7:16 | JG |  Co jsem chtěla říct...
nebo taky: Co jsem chtěla říct o transplantaci kostní dřeně.

Na dnešek...

25. listopadu 2008 v 13:46 | JG |  O mně


Někdy i vítr fouká špatným směrem,
stejně nezvoní tu zvonek na poplach.
Ne zády, už stavím se mu čelem.
Už nemám strach.

Ne, na hloupé věty fakt se neumírá,
ani na pravdu - jestli v něčem byla.
Když všechno, co jsi kdy chtěl slyšet,
se prostě neříká.

Už dávno víš, v čem děláš stejnou chybu
a uděláš ji znova, naposled.
Vždyť jen ti, co občas spadnou dolů,
ti znají cestu zpět.




Novinky

20. listopadu 2008 v 12:19 | JG |  O mně
posledního týdne.

Další šokující

13. listopadu 2008 v 16:25 | JG |  O mně
odhalení

Capresse

10. listopadu 2008 v 17:49 | JG |  Jídlo a recepty
jak má být.

Kam dál